Rizika českých veřejných financí VŠE 27. března 2019 - PowerPoint Presentation

Rizika českých veřejných financí VŠE 27. března 2019 Eva Zamrazilová

Národní rozpočtová rada 2 Vznikla v lednu 2018 jmenováním členů, jako 27. v EU (chybí Polsko). Základem je zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (ustavuje vznik Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy) Zákon vychází ze Směrnice Rady 2011/85/EU z 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských státůNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 z 21. května 2013Nezávislost a odbornost (absence politických aj. tlaků)

Hlavní úkoly Národní rozpočtové rady (NRR) 3 Hodnotit plnění číselných fiskálních pravidel (dluhová brzda, výdajové rámce) a vypracovávat a předkládat Poslanecké sněmovně zprávy o plnění těchto pravidel Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2017 (vydána v prosinci 2018) Zjišťovat výši dluhu a vyhlašovat ji stejným způsobem, jakým se vyhlašují zákony do jednoho měsíce ode dne prvního zveřejnění výše dluhu sektoru veřejných institucí za předchozí kalendářní rok Českým statistickým úřadem K 31. prosinci 2017 činil dluh sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu 34,6 % Vypracovávat a předkládat Poslanecké sněmovně pravidelně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která obsahuje hodnocení, jakým způsobem mohou plánované vládní politiky svými přímými dlouhodobými dopady pravděpodobně ovlivnit udržitelnost veřejných financí. Rada při vypracovávání této zprávy přihlíží k hospodářskému a společenskému rozvoji, zaměstnanosti a mezigenerační soudržnosti první Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněna 30. října 2018

Hlavní úkoly NRR 4 Sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí Stanoviska 1x za čtvrtletí dle pevně stanoveného harmonogramu (k dispozici na www.unrr.cz ) Stanovisko Národní rozpočtové rady ze 6. března 2019 k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky.Ekonomika je nad úrovní potenciálního produktu (cyklický bonus 2018 odhadujeme na cca 20 mld. Kč) a vykazuje známky přehřívání (trh práce, růst mezd, trh nemovitostí), nicméně poroste pomaleji než se čekalo při schvalování SR 2019V souvislosti se zpomalováním k potenciálu by byla optimální fiskálně neutrální politika 2020 a 2021Z hlediska střednědobé stability se jeví jako nutné snížit dynamiku výdajových položek (proti plánu z roku 2018), především v oblasti běžných výdajů (nikoli investičních), aby byla dodržena salda plánovaná pro roky 2020 a 2021Vyšší investiční aktivita by byla žádoucí u měst a obcí – finanční prostředky existují (na účtech měst a obcí 157 mld. Kč ke konci 2018) Stanovisko k výpočtu hodnoty nápravné složky, která slouží k úpravě odchylky skutečného výsledku hospodaření sektoru veřejných institucí od výsledku předpokládaného Nyní nápravná složka není, přišla by na pořad dne, kdyby bylo hospodaření horší, než se původně předpokládalo

Veřejný dluh a jeho rizika Fis kální politika byla před krizí silně procyklická – procykličnost přetrvává V letech silného růstu vytvářeny masivní deficity V období 2009 – 2012 stouplo státní i veřejné zadlužení o 16 p.b. (ačkoli nebyly sanace finančního sektoru) Konsolidace veřejných financí byla velmi bolestivá a prodloužila pokrizové zotavování ekonomikyMalá otevřená ekonomika by v dobrých časech měla vytvářet rezervyFiskální expanze není v současném stavu přehřáté ekonomiky vhodná 5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20162017Státní dluh (% HDP)21,222,823,224,830,033,937,241,141,138,636,433,832,2Veřejný dluh (% HDP)27.927.727.528.333.637.439.844.544.942.239.936.834.6Primární bilance (% HDP)-1.9-1.10.4-1.0-4.2-2.9-1.4-2.50.1-0.80.51.62.3

Rizikové scénáře veřejných financí 6 Scénář „těžké zátěže“ - předpoklady pro 3 následující roky (aktuálně 2019-2021): stagnace nominálního HDP, v běžných cenách (2019 – 2021) stagnace příjmové strany veřejných financí výdaje dle konvergenčního programu MF (tzv. KOPR) Scénář „střední zátěže“ - předpoklady pro 3 následující roky (aktuálně 2019-2021):stagnace reálného HDP (2019 – 2021), 2 % inflace, tedy 2% růst nominálního HDP 2% růst příjmové strany veřejných financí výdaje dle konvergenčního programu MF (tzv. KOPR) Oba scénáře předpokládají reakci finančních trhů na zhoršení hospodářského vývoje Státní dluhopisy v roce 2019 zdraží na 4,5 %Státní dluhopisy v roce 2020 zdraží na 4 %Státní dluhopisy splatné v roce 2021 zdraží na 4 %Parametry budou měněny každý rok dle aktuálního vývoje na finančním trhu

Státní dluh – rizikové scénáře 7   2019 2020 2021 2019 2020 2021 2021   Stagnace nominálního HDP 2% růst nominálního HDP Primární saldo SR (mld. Kč) -122 -180 -241 -97 -129 -164Primární saldo (% HDP)-2,3-3,4-4,5-1,6-2-2,3Implicitní úroková míra (%)3,13,33,43,13,33,4Státní dluh (% HDP)34,839,345,233,636,439,8Státní zadlužení s výchozí pozicí zadluženosti 31,5 % by během tří let opět výrazně vzrostloAktuální pozici veřejných financí vylepšují přebytky měst a obcíMěsta a obce by v recesi s vysokou pravděpodobností přestaly vytvářet přebytky jejich zadlužení by rovněž stoupalo z aktuální hodnoty 1,5 % HDP

Veřejný dluh – struktura držby 8 Změna struktury držby veřejného dluhu: ke konci roku 2017 45,4 % veřejného dluhu drží zahraniční subjekty (bezpečná hranice dle ČNB 35 %) Riziko přelivu externích problémů na domácí finanční systém - výprodej domácích dluhopisů zahraničními investory by vyvolal zvýšenou volatilitu cen Největší díl rizika držby domácího dluhu zahraničními investory koncentrována do 3 letého horizontu Průměrná doba splatnosti státních dluhopisů 5,1 roku – 2,5 roku pod průměrem EU Riziko možnosti potřeby refinancovat se za nevýhodných podmínek

Struktura držby veřejného dluhu domácími subjekty 9 Pokles držby dluhu v domácích bankách ze 40 % (2014) na 27 % (2017) Přeprodej dluhu zahraničním subjektům – i přes nízké sazby měli zájem o české dluhopisy díky sázce na posílení koruny Jedno riziko nahrazeno druhým Pokles tzv. „svrchované koncentrace“ expozic v v domácím finančním sektoru z 15 % (2015) na 8 % (2017) – snížení provázanosti rizik vládního a finančního sektoru Zvýšení rizika přelévání externích problémů na domácí finanční systém Další důvod pro to dluh nenavyšovat…domácí finanční systém mělký, zahraničí jako držitel celkově rizikovější Aktuální plán MF vydat dluhopisy pro občany NRR hodnotí pozitivně

Děkuji za pozornost